Druhá letošní Pracovní skupina pro Smart Cities se věnovala účasti českých municipalit v evropských projektech

 

Zaměření a termín 28. jednání Pracovní skupiny pro Smart Cities se snad nedaly lépe sladit s 20. výročím vstupu Česka do Evropské unie. Právě díky zapojení do EU mohly v uplynulých dvou dekádách naše města využívat mezinárodní projekty, které jim umožnily mj. i implementaci různých inovativních řešení. Přesto obecně platí, že česká města se mnohdy do mezinárodních projektů nezapojují. Proto jsme si pozvali zástupce takových municipalit, které v této oblasti mají bohaté zkušenosti, abychom na jejich příkladech ukázaly benefity plynoucí ze spolupráce se zahraničními partnery a možná i smazali některé z bariér zapojování ostatních měst do podobných projektů.

 

Než dostalo prostor hlavní téma jednání, pozornost se tradičně věnovala novinkám v oblasti Smart Cities. Nejdříve tak byly představeny aktuální výzvy platforem URBACT a Evropské městské iniciativy, do níž se mohou města zapojit. Následně pracovní skupina navázala na poslední setkání, kdy se v závěrečné diskuzi debatovalo o bariérách veřejného zadávání smart zakázek. Jednak byla představena Národní strategie veřejného zadávání na období 2024–2028, kterou přijala vláda letos v únoru. Rovněž dostal prostor opět URBIS, když Marie Zezůlková detailně představila chystaný projekt "Living Lab"👨‍🔬, jenž spatří světlo světa právě na největším veletrhu Smart Cities u nás. 

 

🌇Municipální úroveň na pracovní skupině reprezentoval Liberec, Broumov, Ostrava a Kladno. Zástupci Liberce detailně představili svou dosavadní cestu ke klimatické neutralitě ♻️. Diskutovala se konkrétní opatření, která již byla realizována nebo jsou plánována. Mezi hlavní bariéry, se kterými se Liberec potýká při snaze o dosažení tohoto ambiciózního cíle, patří finanční náročnost projektů, nedostatek podpory ze strany státních institucí a obtížnost implementace některých opatření vzhledem k existující infrastruktuře a legislativě. 

 

Co se naopak ukázalo, že není bariérou aktivního zapojování do mezinárodních projektů, je populační velikost města a periferní poloha. Broumov s "pouhými" sedmi tisíci obyvateli představuje pro zahraničí respektovaného partnera, o čemž svědčí jeho ambice, stát se evropským hlavním městem kultury. „Právě naše kandidatura na Evropské hlavní město kultury byla pro nás všechny pomyslným otvírákem hlav a uvědomění si, že bez evropských partnerů se v rozvoji města neobejdeme. I když jsme titul nakonec nezískali, tak díky podpoře města, kraje i Ministerstva kultury ČR můžeme pokračovat v aktivitách se zahraničními partnery, čehož si moc vážíme," dodala koordinátorka pro zapojování veřejnosti Pavla Jenková. Jsou to především mezinárodní projekty zaměřené na inovativní přístupy v zapojování veřejnosti a práci s ní, které Broumov nejčastěji využívá. 

 

S podobným zaměřením projektů mají dobré zkušenosti i v Ostravě, kde dokonce počet účastí v mezinárodních projektech představuje jeden z klíčových indikátorů plnění strategického plánu města. Vystoupení municipalit zakončilo Kladno, jehož zástupce pracovní skupinu seznámil se zapojením města do projektů, které pomáhají budovat energetickou soběstačnost bývalého hornického města. V úplně posledním příspěvku pak vystoupil výzkumný tým Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně 🎓s představením projektu k posílení evidence-based přístupů na úřadech obecních samospráv.

 

Prezentované zkušenosti vybraných českých měst ukázaly, čemu municipality mohou čelit při zapojování do mezinárodních projektů, potažmo v implementaci inovativních řešení. Aktivnímu působení v evropských projektech nejčastěji brání nedostatečné kapacity úředníků, neznalost jazyka či malá podpora ze strany politického vedení. Na druhou stranu se ukázalo, že pouhá účast v jediném projektu s mezinárodním přesahem může mít výrazný dopad na rozvoj města. I když se některé projekty mohou setkat s obtížemi nebo se nemusí realizovat podle původních plánů, získané zkušenosti a znalosti jsou pro dané municipality stále cenné a mohou posloužit jako základ pro budoucí úspěchy. Spolupráce mezi městy, institucemi a evropskými partnery je klíčová pro sdílení osvědčených postupů a nalezení efektivních řešení pro komplexní výzvy v oblasti Smart Cities. Pracovní skupina tak poskytla platformu pro vzájemnou výměnu zkušeností a inspiraci dalším městům.